Čirůvka prstenitá

Čirůvky

Nejedlá
Vzácná

Čirůvka prstenitá

[ Tricholoma batschii M. Chr. et Noordel.]

Klobouk: 50-170mm široký, v mládí polokulovitý, později postupně klenutý až plochý, dlouhou dobu s podvinutým okrajem, vláknitý - za vlhka slizký, hnědý až oranžovohnědý, uprostřed většinou tmavší.

 

Lupeny: Jsou široké, v mládí bělavé, postupně krémové, ve stáří s hnědým nádechem, zoubkem připojené. Ostří lupenů bývá zoubkaté a vínově, nebo červeně skvrnité.

 

Třeň: Je válcovitý, na bázi většinou zašpičatělý, pevný, plný, na vrcholu jemně vločkatý, bělavý, níže oranžovohnědě vláknitý. Tyto dvě části jsou od sebe celkem ostře odděleny více či méně pomíjivou prstencovou zónou.

 

Dužnina: Bělavá, u báze třeně většinou tmavší, moučně hořké vůně i chuti.

 

Důležité určovací znaky: Od ostatních čirůvek se dá poměrně dobře rozeznat podle třeně, který je ostře rozdělený na tmavou spodní a světlou vrchní část. Na podobných stanovištích rostoucí Čirůvka střechovitá nemá třeň rozdělený prstencovou zónou, podobná čirůvka opálená roste pod listnáči.

 

Biotop: Roste docela vzácně pod borovicemi, znám ji pouze z jedné lokality, kde roste v opuštěném pískovcovém lomu, pod borovicí lesní a břízou. Často roste v početných skupinách, někdy až v trsech.

 

Kdy roste: Údajně se dá najít už v červenci, ale její hlavní sezona je v podzimním období, kdy od druhé poloviny září do listopadu nasadí až 5 vln. V některých letech jsem našel čerstvé plodnice ještě kolem Vánoc, - záleží vše na počasí.

 

Význam: Pro svou nepříjemnou hořkou chuť je nepoživatelná. Je ale zařazená do červeného seznamu ohrožených druhů, takže si z naší strany zasluhuje ochranu.